Duben 2009

První, mladá, hloupá a neštastná?

29. dubna 2009 v 19:59 | Kesai |  Smrt Mitakaiských gejš
Mladá, krásná, plná žití
Hojně užívala pití
Chtěla více, chtěla moc
Takhle to šlo noc, co noc
Všechno chtěla, všechno měla
Na zahanbení nemyslela

Tu jednou přila domů máti
Dcera se jí vstoje klátí
"Jestli chcešli jíti ven,
své chovní rychle změň!"
Dcera na nic nevnímá
a k vínu se zavzlyká
"I matko nevíš, nevíš co je slast!
Když protéká ti hrdlem chlast!
Ty celý život doma klečíš,
pak tu jen na mě křičíš!"
I má-li dceru vyhnati,
nebo hanbu slýchati?
Tu ústa svá otevře,
kledbou dceru zanevře.

V temné noční ulici,
vyhání pryč bídnici.
"Táhni z domu mého!
Táhni ty má dcero!
Víno radši než mě máš,
tak táhni, nic víc nemáš!
Víckrát se sem nevracej,
ode mě zrak odvracej!"
Na sněhu před domem klečí,
slyší matku jak tam brečí.
"Ani slzám nebráníš,
když mne z domu vyháníš!"
Matka už se sotva drží,
tvrdá slova ji však vzmuží
"Táhni pryč ty děvko malá!
jako dítě si se smála,
teď na ulici jedna zmála!
Táhni z mého domu ven!
Táhni než příjde další den!"

Brzy z rána druhý den
Sousedé vychází ven
Před dveřmi ženy dcera leží
alkohol se v ní drží
"Vidíte? Ta hanba její!
To nedojde utajení!
Rychle se to všichni doví,
matka k dceři se nesloví!
Ta hanba, no řekněte,
kdy by chtěl ji na světě?"
Sousedé si špitali,
matku časně probrali.
Dcera na sklonku života je,
matka stále ji zanedbaje.
Tu se vrátí vzpomínka,
dcera volá "Maminka!"
Slza v oku promluví,
k dceři roste sepětí.
"Neumírej dcero moje!
Vrať se domů do pokoje!"
Matka volá křičí, sloumá.
Dcera smutně oka mžourá
"Konec brzy příjde k nám,
uvidím-li odlet vran?"
V náručí ji chovala,
před sněhem ji schovala.
Matka volá "Nechoď pryč!"
Dcera mrtvá v matce bič.


část II

12. dubna 2009 v 19:47 | Kesai |  Kletba lotosového štětce
Maihlo se jen povrchně podívala "Ty jsi ještě tady? Místo toho koukání bys mi mohla nachystat kimono. Chci totiž okouzlit jednoho mocného muže." a poopravovala si kontury na obličeji. Shibiku vyběhla z koupelny a šla k Maihlo do pokoje. Musela otevřít velkou skříň a vyndat krabici s kimonem, vyndat jej a pečlivě urovnat. Do pokoje vstoupila Nami, mladší dívka než byla Maihlo, ale krásou svůj věk doháněla. Narozdíl od Maihlo se k Shibiku chovala s respektem, protože jako malá taky poznala tvrdou práci a ví, že to není lehké. Vzala malou Shibiku za ruku a odvedla ji z pokoje. Šla úzkou chodbou a nakonec vtáhla Shibiku k sobě do pokoje. "Pojď, něco ti ukážu." řekla a posadila Shibiku ke stolku. Ze skříňky vytáhla malou úzkou krabičku a svitek papíru. Položila je před Shibiku a vytáhla tuš a třecí kámen. "Naučím tě číst a psát, musíme využít tvojí fantazie, protože příběhy, které povečerech vyprávíš ostatním služkám jsou úžasné." Shibiku se trochu zastyděla a znervozněla "Nebylo by lepší, kdyby jste to napsala vy?" vymumlala. "Nepovídej hlouposti a soustřeď se. Každé písmeno je jako jedinečná osoba, musíš se soustředit na správný tvar a zkosení teček. Když budeš mít talent v psaní, možná se jednou staneš spisovatelkou." "Ale, ... kdo by četl příběhy od malé služky?"


DearS

5. dubna 2009 v 17:42 | Kesai |  Epizody


Pikachu

3. dubna 2009 v 21:29 | Kesai |  Moje výtvory
Pika pika... probrala jsem šuplík a našla toto :D myslím že jsem to dělala minulý léto